Mantenga la calma y bebe tu vino. na Blog.cz

Hola!
Dneska už podruhé se vám hlásím na blogu a přináším další nezáživný žvásty - tentokrát něco z awesomnosti mého života a všeho, co se kolem něj točí. Pokusím se to shrnout v nějaký souvislý text, i když je mi jasný, že v tuhle dobu je to pro mě mission impossible. Ale udělám, co je v mých silách, protože to blogerské nutkání sdělit světu každou kravinu, o kterém jsem tu někde nedávno mluvila, ke mně právě dorazilo.

Všechna ta sranda začala tohle pondělí, hned to po týdnu proleženém v posteli a stěžování si, jak moc mě ta angína zabíjí. Ten den jsme nešly do školy, nýbrž jsme se ve strategické kombinaci já, Ayuk, Punťa a Sáček sešly před jednou moc pěknou budovou na horňáku, abychom dokázaly nemožné... Jsme holt absolventi, a ta výstava se neposkládá sama, že jo.
V průběhu nám Sachi-chan předala informace o zdejší přerovské otaku komunitě, se kterou se jen tak mimochodem potkáme ve čtvrtek, a následovala debata o....brýlých!!

Ano, brýle, velké, černé, barevné, hipsterské!
Nejdokonalejší věc, která byla kdy vynalezena. Úžasný módní doplněk, který nám, slepejšům nejlepějším rozšiřuje obzory a naplňuje člověka pocit uspokojení a awesomnosti. Brýle, mocná to věc, k sehnání v jakékoliv barvě nekonečného spektra duhy s hrncem zlata na konci. Někdy levná, někdy drahá věc, která vás naplní až po okraj slastí. Brýle...

Koho sakra napadlo, že budu psát takhle vážný a naoko inteligentní (dává smysl jak koleno) články? Zbijte toho trolla.
Krom toho, že je tohle téma aktuální a dost se v poslední době řeší jsem došla k názoru, že je lepší dělat COKOLIV jiného, než si plnit školní a jiné povinnosti. Upřímně doufám, že tímto čklánkem nikoho neurazím a nepobouřím.

Tak, a je to tady! Yuki překonává bohy lenosti a jde sepsat rádoby kvalitný a jakž takž poživatelný a zežvýkatelný feedback z akce, na kterou se všichni těšíme celý rok, a která nám uteče mrknutím oka. Sama se v tom ještě pořád tak trochu ztrácím, tak se to pokusím vzít hezky postupně, od začátku ke konci. Bude to značně dlouhé a vyčerpávající, ale jako správný kapitán jsem ochotna tuhle oběť postoupit. Tak, jdeme na to~

TOHLE video. Navzdory obrovskému počtu dřívějších shlédnutí z mé strany mě prostě nikdy nepřestane bavit :'D
Pochází z dlouhé řady krátkých skečů, která má zábavnou formou a prostřednictvím britské BBC všem malým usmrkancům objasnit dějiny z různých koutů světa. Horrible Histories obsahují plno epických kousků, o které byste rozhodně přijít neměli. Tenhle je jeden z mých nejoblíbenějších:

Aniž by to moje kebule dutá jak polský čokoládový zajíček stačila vůbec pobrat a vyhodnotit, první jarní den je dávno za náma a se stoupajícíma teplotama přichází plno práce a povinností. Taky se vám stává, že na něco celej rok kašlete a pak najednou zjistíte, že jste v časové krizi, nestíháte a bušíte hlavou o zeď, protože víte, že jste definitivně v háji? Jsou i tací, kteří si to víc než plně uvědomují, ale líně odmítají jevit sebemenší zájem o onu potřebnou věc :'D

Vy suchozemský krysy!

Chtěli jste to mít a máte to! Po dlouhatánské době, táhnoucí se přes celou délku rozbouřených vod Tichého oceánu se konečně vydávám na epickou plavbu urputného blogaření, které by se snad konečně mohlo aspoň na nějaký čas uchytit. Tuhle starou kocábku jsem vyhrabala nedávno, ztroskotanou kdesi v mělčině u ostrovu mrtvých duší. Upřímně, nebýt té adresy, která zní za prvé moc pěkně a za druhé strašně umělecky, mám další vrak do sbírky a nejspíš si teď hovím na palubě zcela nového, naleštěného a úchylnýma ztrouchnivělinama skrz naskrz neprolezlého motorového člunu.
Ale nač mrhat krásou a praktičností tohoto úžasného plavidla, plujícího směrem k obrovským úspěchům?

Promazala jsem pár (všechny) článků z dob pravěkých a dala se na úplnou renovaci tohoto blogu. Je teď hezčí, čistější a určitě i mnohem inteligentnější. Ale i přes to jsem toho názoru, že není mým životním údělem někdy napsat pořádnej a smysluplnej článek, a buďte si jistí, že i když jsem to nesčetněkrát zkoušela, s neúspěchem mám zkušeností víc než dost.

Proto očekávejte více trollingu ztrolleného, než filosofické a psychologiské úvahy na téma vzniku samotné vesmírné hmoty.

Toť ode mne vše!
Zdar a sílu námořníci! Nechť Bůh stojí při vašem boku!